1) K čemu slouží TP?
Vývoj oboru, vývojové tendence, hlavní představitelé, významné publikace
Spolupracující obory, přístupy, modely, koncepce
Co je překlad? Co není?
Jak se vyjadřovat /terminologie/
Jaké problémy se řeší při překladu obecně ?
Při překladu z A do Č?
Jaké v tomto textu?
Jak postupovat při zpracování překladatelského zadání?
překladatelské zadání (translation brief) určuje:
- zda má jít o překlad nebo jiný typ práce s textem
- jaká je požadovaná kvalita
- jaký účel má CT plnit (stejný nebo jiný než VT)
- rozsah práce, termín odevzdání, technické vybavení, informační zdroje
Jak postupovat při překládání?
Jak porozumět VT, jak postupovat při jeho analýze
Proč je důležité znát systémové rozdíly mezi A a Č?
Proč je důležité důkladně znát celý VT a porozumět mu?
- význam slov v kontextu..............................sémantika
- styl textu......................................................stylistika
Proč je důležitý kontext?
- celkový smysl (koherence) textu.................textová lingvistika
- účel textu (typ textu)....................................pragmaligvistika
Jaká je funkce VT, jakými jazykovými prostředky je vyjádřena?
Jak určit překladatelskou strategii? (tzv. „volnost“ a „věrnost“ překladu)
Jak dosáhnout efektivity práce? (MINIMAX)
Jaké překladatelské metody používat?
Co je ekvivalence a kde ji hledat?
Whar is the purpose of translation studies?
"the central problem of translation theory is to determine an appropriate method of translation" (Newmark, 1981)
"The purpose of translation theory... is to reach an understanding of the processes undertaken in the act of translation and, not, as is so commonly misuderstood, to provide a set of norms for effecting the perfect translation." (Bassnet-McGuire)
2) Historie oboru, nejvýznamnější představitelé, současné přístupy
zdroje:
Munday, Jeremy, Introducing Translation Studies, Routledge, 2008
dlouhá historie překládání:
Malá Asie – Babyloňané, Asyřané, Chetité – od 2. tis. př.n.l. – kanceláře se specializovanými písaři, např. na egyptské nebo aramejské dopisy (Mounin 1967)
písemná pojednání o překládání - již v dávných dobách zaznamenané historie
Cicero a Horatius (první století př.n.l.)
svatý Jeroným (čtvrté století n.l.)
teoretické úvahy v podobě samostatného oboru - až v druhé polovině 20. století
Newmark: "pre-linguistics period of translation"
překladatelská tradice západoevropská
významné tradice mimoevropských oblastí, např. Čína, Indie, arabský svět
úvahy o překladu: triáda "doslovný", "věrný" a "volný" překlad
protiklad slovo - smysl
překládání "slovo za slovo" (tj. doslovné) a "myšlenky za myšlenku" (tj. volné):
Cicero – odchýlil se od dogmatu, že překlad spočívá v nahrazování slova za slovo, formuloval alternativu: „Non ut interpres ... sed ut orator“
"…I did not translate…as an interpreter, but as an orator, keeping the same ideas and forms…, but in language which conforms to our usage…I did not hold it necessary to render word for word, but I preserved the general style and force of the language."
"tlumočník" - doslovný překladatel, "řečník" - usiluje o projev, který si posluchače získá
následující dvě tisíciletí – vášnivé debaty o dichotomii slovo – smysl
Horatius:
(Ars Poetica) - cílem překladatele má být vytvořit esteticky vyvážený a tvořivý text v CJ,
jeho odsouzení doslovného překladu - velký vliv
bible – absolutní požadavek doslovného překladu
svatý Jeroným (nejslavnější ze všech překladatelů)
- cituje Cicera při zdůvodňování svého překladu Starého zákona z řečtiny /Septuaginta/ do latiny /Vulgáta/
„Now I not only admit but freely announce that in translating from the Greek – except of course in the case of the Holy Scripture, where even the syntax contains a mystery – I render not word-for-word, but sense-for-sense.“
diskuze na téma "doslovný versus volný" překlad ("forma versus obsah") - pokračují dodnes (stejný problém řeší také další starověké překladatelské tradice, např. čínská a arabská, a objevují se v nich i první náznaky rozlišení mezi neliterárním a literárním typem textu).
arabský překladatel ze 14. st. Salah al-Din al-Safadi o předchozích generacích překladatelů:
"...they look at each Greek word and what it means. They seek an equivalent term in Arabic and write it down. Then they take the next word and do the same, and so on until the end of what they have to translate."
komentář:
- je chybou domnívat se, že všechny lexikální jednotky řečtiny mají jednoznačný protějšek v arabštině
- větná struktura jednoho jazyka neodpovídá větné struktuře jiného jazyka
Evropa - problém volného a doslovného překladu - spojen s překlady bible a dalších náboženských a filozofických textů
- přenos "správného" a římskokatolickou církví schvalovaného významu bible
- odchylky od uznávané interpretace - kacířství, překlady cenzurovány a zakazovány francouzský humanista Etienne Dolet - 1546 upálen (do svého překladu Platónova dialogu o tom, co nastane po smrti, přidal slova "vůbec nic")
ne-doslovné a neschválené překlady - nástroj v boji proti církvi
Luther
překlad Nového (1522) a později (1534) Starého zákona do němčiny
klíčová role v reformaci a ve vývoji němčiny (překladatelské postupy obhajoval v díle Sendbrief vom Dolmetschen (Circular Letter on Translation, 1530)
první pokusy o vytvoření systematické teorie překladu, "principy" překladu a požadavky na překladatele
Etienne Dolet – francouzský učenec
The way of translating well from one language into another, 1540
pět základních principů:
- porozumět textu a autorovi
- ovládat VJ a CJ
- nevázat se doslovným zněním VT
- používat idiomatickou podobu CJ
- usilovat o dobrý styl rovnocenný VT
John Dryden (1680, předmluva k jednomu z překladů)
zredukoval veškerý překlad do tří kategorií:
"metafráze", tj. doslovný překlad
"parafráze", tj. překlad "myšlenky za myšlenku"
"imitace", tj.adaptace.
Alexander Fraser Tytler (Essay on the principles of translation, 1797)
zformuloval tři základní "pravidla" či "zákony":
- překlad má být úplným převodem myšlenek originálu
- styl a způsob vyjadřování má mít stejný charakter jako v originále
- překlad má být stejně přirozený jako originál
první dva principy - protikladné požadavky věrnosti obsahu a věrnosti formě
ovšem (podobně jako Dolet) řazení podle důležitosti; hierarchizace požadavků předznamenává modernější TP; např. o úvahy o překladatelských "ztrátách" a "ziscích"
Friedrich Schleiermacher (1813, Über die verschiedenen Methoden des Übersetzens (On the different methods of translating)
dva typy překladatele a dva typy textů:
"tlumočník"- překládá komerční texty
"překladatel" - pracuje s akademickými a uměleckými texty
hlavní otázka - jak autora VT přiblížit čtenáři CT
dvě možnosti:
"Either the translator leaves the writer alone as much as possible and moves the reader toward the writer, or he leaves the reader alone as much as possible and moves the writer toward the reader."
- přednost první možnosti, překladatel má použít "odcizovací" (opakem je "naturalizační") metodu překladu (zaměřovat se na jazyk a obsah VT)
- značný vliv na moderní TP, zvlášť v německy mluvících oblastech
(na jeho úvahy o různých typech textů navazuje Reissová, na "odcizování", "naturalizaci" v podobě "zcizování" a "domestikace" Venutti)
vývoj ve 20. století
první pol. 20 st.:
zájem hlavně o literární překlad (v rámci srovnávací literatury)
Ezra Pound (1885 – 1972)
Walter Benjamin (1892 – 1940)
slavná esej The Task of the Translator (Úloha překladatele) - modernistický pokus zformulovat teorii překladu.
(Derrida tvrdí, že text je "originálem" v tom smyslu, že je považován za natolik hodnotný, aby byl přeložen, že je mu umožněno to, co Walter Benjamin nazývá "přežitím" v překladu. Tato funkce, tedy zajišťování "posmrtného života", propůjčuje překladu jeho pravou hodnotu.)
druhá pol. 20. st.
TP jako samostatný obor (ucelená a všeobecná TP, modely, terminologie, odborná literatura)
lingvisticky orientovaná TP
"translation linguistics", "linguistic theory of translation"
první významné monografie:
Fjodorov (1953, Vveděnie v těoriu perevoda)
Vinay and Darbelnet (1958/1995, Comparative Stylistics of French and English)
Jakobson (1959/2000, On linguistic aspects of translation)
Catford (1965/2000, A Lingustic Theory of Translation)
Mounin (1963/1990, Teoretické problémy překladu)
kontrastivní lingvistika (jazyk jako systém – zachycený ve slovnících a gramatikách)
gramatika
sémantika, lexikologie, význam
obecné tendence počáteční fáze:
- překlad pouze jako výměna jazykového materiálu
- převedení informace z VT do CT při různosti gramatických systémů
- strojový překlad
- literární překlad považován za nevhodný pro vědeckou analýzu
objekt zkoumání - gramatický systém
- jednotlivá slova (maximálně věty) vytržené z kontextu
klíčový pojem – ekvivalence (později často kritizovaný, nicméně zůstává základním pojemem lingvisticky orientované teorie překladu)
od poloviny 60. let – teorie komunikace, psychologie, sociologie, etnolingvisitika
od 70. let - důraz na kontext
textová lingvistika (text jako celek, zasazený do širšího kontextu)
pragmalingvistika (význam nejen jako jazykový, doslovný význam, ale i jako význam zamýšlený uživateli jazyka – užití, uživatelé, kontext)
rozvoj funkčních a komunikativních přístupů
-důraz na pojmech "text", "typ textu", "účel textu"
- jazyk a text jsou chápány jako kumunikační událost zasazená do sociokulturního kontextu
- pojmy funkce jazyka, funkce textu
- deskriptivní přístup
postupné oprošťování od normativního přístupu (kdy se od teorie překladu očekávalo, že dá přesný návod k tomu, jak se má nebo nemá překládat), popis toho, co se při překladu odehrává a s jakým výsledkem
- teorie skoposu (Reissová, Vermeer 1984) - nejdůležitějším faktorem při překladu je funkce (skopos, účel) CT v cílovém kontextu
doplňková četba: Munday 2008, Functional Theories of Translation, pp. 72 – 81
literárně orientovaná TP
Manipulation School
Theo Hermans (1985, The Manipulation of Literature: Studies in Literary Translation):
odmítání lingvistických přístupů
zaměření na CT
empirický charakter – analýza a popis překladů, srovnání různých překladů stejného díla
doplňková četba: Munday 2008, Other models of descriptive translation studies: Lambert and van Gorp and the Manipulation school, pp. 119 - 123
George Steiner, 1975, After Babel
Levý (1963/ 1998, Umění překladu)
Popovič (1975, Teória umeleckého prekladu.)
Integrované přístupy
- spojování lingvistických, literárních a dalších přístupů a metod
- důraz na sociokulturní kontext a na různé typy textů
textová lingvistika – text ne jako souhrn jednotlivých částí (např. jednotlivých slov), ale jako smysluplný (koherence textu) a účelný (účel textu, autorský záměr, funkce textu) celek
doplňková četba: Munday 2008, Translation studies as an interdiscipline, pp. 181 - 191
Snell-Hornby, Mary. Translation Studies. An Integrated Approach. Amsterdam, Philadelphia: JB, 1988/1995
Bell, Roger. Translation and Translating: Theory and Practice. London and New York: Longman, 1991.
Hatim, Basil, and Ian Mason. The Translator as Communicator. London and New York: Routledge, 1997.
90. léta
- multidisciplinární charakter, nové přístupy
- kulturní kontext, překonávání kulturních bariér
Hervey, Sándor, and Ian Higgins. Thinking Translation. London and New York: Routledge, 1992.
- gender studies
- postkoloniální TP
- kognitivní přístup
- využití korpusů
doplňková četba: Munday 2008, Varieties of cultural studies, pp. 126 - 139
současný stav
interdisciplinární charakter
- teorie komunikace, sémiotika, filozofie jazyka, hermeneutika, fenomenologie, sociolingvistika, psycholingvistika
- literární vědy (liteární teorie, historie, kritika)
- jazykověda (fonetika, sémantika, gramatika, komparativní lingvistika, stylistika, textová lingvistika, pragmalingvistika, kognitivní sémantika, sociolingvistika…)
kulturní dimenze (překlad nikoliv jen jako převod z jazyka do jazyka, ale z kultury do kultury) – sémiotika kultury, kulturní studia
viz povinná četba (What is translation? p. 8, Map of disciplines interfacing with Translation Studies)
samostatná disciplina, studijní obor
název oboru: teorie překladu, translatologie, translation studies
další významné monografie ("doporučená četba"):
Baker, Mona. In Other Words. A coursebook on translation. London and New York: Routledge,1992.
Baker, Mona, ed. Routledge Encyclopedia of Translation Studies. London and New York: Routledge,1998.
Gentzler, E. Contemporary Translation Theories. London and New York: Routledge, 1993.
Gutt, E. A. Translation and Relevance. Cognition and Context. Oxford: Blackwell, 1991.
Hatim, Basil, and Ian Mason. Discourse and the translator. London and New York: Longman, 1990.
Hatim, Basil, and Munday, Jeremy. Translation. An advanced resource book. London and New York: Routledge, 2004.
House, Juliane. Translation Quality Assessment. A Model Revisited. Tübingen: Günter Narr, 1997.
Munday, Jeremy. Introducing Translation Studies. Theories and Applications. London and New York: Routledge, 2001/2008.
Newmark, Peter. A Textbook of Translation. Prentice Hall Europe, 1998.
Nord, Christine. Translating as Purposful Activity: Functionalist Approaches Explained. Manchester: St. Jerome, 1997
3) Struktura oboru
(zdroj: Jettmarová, Čím se zabývá translatologie, In: ToP ročník VI., číslo 26, červen 1995)
1. dějiny překladu
2. obecná teorie překladu
3. teorie tlumočení
4. překladatelská porovnávací studia
5. didaktika překladu a tlumočení
6. kritika překladu
upravený doslovný idiomatický
........................ ........................
SL BIAS TL BIAS
....…………………….SEMANTIC COMMUNICATIVE………………..